Kakapo soví (Strigops habroptilus)


Čeleď: Papouškovití (Psittacidae)

Podčeleď: Kakapové (Strigopinae)

Rod: Kakapo (Kakapo)

Anglický název: Kakapo

Německý název: Kakapo, Eulenpapagei


Délka: 64 cm


Popis: hlava: hnědozelená, oči: s červenohnědou duhovkou, zobák: šedý, krk, prsa, břicho a křídla: hnědozelené, ocas: modroželený, nohy: šedé


Výskyt: Nový Zéland - ostrovy Codfish Island a Maud Island


Život v přírodě: žije sám v nadmořských výškách do 1250 m, v lesích


Hnízdění: od února do dubna, ve skalních dutinách nebo mezi kořeny stromů, samice snáší 2-3 vejce, mláďata se líhnou za 30 dní a opouštějí hnízdo po 10-12 týdnech


Chov: jeho soukromý chov v současné době není možný


Potrava: plody stromu rimu, ovoce a zelenina, ořechy, semena, listy, zemní kořínky


Velikost kroužku: 15,0 mm


Délka života: cca. 60 let


Status: CITES I - kriticky ohrožený druh


Zajímavosti: Kakapo soví je zvláštní papoušek s netypickým vzhledem a způsobem života. Je to jediný druh podčeledě Kakapové (Strigopinae) a nejtěžší ze všech papoušků. Neumí létat a je aktivní v noci, během dne se schovává v křoví nebo ve skalních dutinách. V lednu - v době hnízdění - si samci vyhrabají jámy a vytváří stezky k ní. V těchto jámách čekají na samici a přivábí ji zvláštním zvukem. Tento zpěv může trvat i několik hodin a je slyšet do vzdálenosti 5 km.

Dřív byli kakapové rozšíření po celém Novém Zélandě, na mnoha místech však v 20. století vymřeli. Na ostrovy se totiž začali nastěhovat lidé, kteří je lovili pro maso, a s nimi i jiní noví nepřátelé kakapů jako kočky, kuny a krysy, proti kterým se neuměli bránit. Kácením lesů se ještě k tomu zmenšil jejich životní prostor. Jejich počet se snížil na 50 ptáků. Aby kakapové byli zachránění před vymřením, byli poslední ptáci přestěhováni na ostrovy Codfish Island a Maud Island, ze kterých byly předtím všichni dravci odstraněni.

Rozmnožování těchto papoušků je obtížné, protože kakapové obvykle hnízdí jenom asi jednou za 4-5 let, v případě nadbytku potravy, zejména plodů stromu rimu. Přijímají sice i náhradní potravu, má to však nevýhodu, že se rodí mnohem víc samců než samic, protože pohlaví mláďat zřejmě závisí na obsahu tuku v těle matky. Proto se s dokrmováním začíná teprve po kladení vajec.

Samice krmí mláďata sama a často opouští vejce nebo mláďata i na několik hodin. Při nízkých teplotách mláďata pak můžou snadno umřít podchlazením. Proto obvykle přežije jen polovina mláďat. Aby zabránili podchlazení, chrání ošetřovatelé hnízda hřejivými obaly z umělé hmoty. Papouškům to nevadí, ani pravidelné kontroly hnízd, při kterých ošetřovatelé odstraňují neoplozená vejce nebo přidávají nadbytečná oplozená vejce z jiných hnízd. Ohrožená mláďata se vybírají z hnízd a dokrmují ručně.

Velký úspěch přinesl rok 2002. Na obou ostrovech na stromech rimu vyrostlo neobvykle mnoho plodů. Přibylo 25 zdravých mláďat a populace kakapů tak narostla v jediném roce o 39%. Počet těchto papoušků je sice i nadále velmi nízký - v roce 2008 žilo celkově 92 ptáků. Úspěchy při chovu však dávají naději, že můžeme tento vzácný druh zachránit před vymřením.



Design downloaded from free website templates.